Skip to main content

भारत के इतिहास संदर्भ नेविगेशन मेनूसंसंबढ़ावे मेंबढ़ावे में

कला आ मनोरंजनकास्टसिनेमानागरिकताजलवायुखानपानसंस्कृतिभ्रष्टाचारजनसांख्यिकीअर्थव्यवस्थाशिक्षानृजातीय संबंधझंडाभूगोलसरकारइतिहासछुट्टी/तिहवारभाषाक़ानूनपुलिसराजनीतिगरीबीसाक्षरतासेनाधर्मखेलपरिवहनबेरोजगारीएविएशन


भारत के इतिहास


भारतभारतीय उपमहादीपदक्खिन एशियाइतिहाससिंधु घाटी सभ्यतावैदिक सभ्यताहिंदूजैनबौद्ध धर्महोमो सैपियंसहोमो इरेक्टससिंधु घाटी सभ्यतापाकिस्तानभगवान बुद्धमगध साम्राज्यकोसल राज्यमौर्य साम्राज्यगुप्त कालभारत क स्वर्ण युगहिंदू धर्मदिल्ली सल्तनतभारत की पहिला स्वतंत्रता संघर्षब्रिटिश ताज










(function()var node=document.getElementById("mw-dismissablenotice-anonplace");if(node)node.outerHTML="u003Cdiv class="mw-dismissable-notice"u003Eu003Cdiv class="mw-dismissable-notice-close"u003E[u003Ca tabindex="0" role="button"u003Eलुकवाईंu003C/au003E]u003C/divu003Eu003Cdiv class="mw-dismissable-notice-body"u003Eu003Cdiv id="localNotice" lang="bho" dir="ltr"u003Eu003Cdiv align="center"u003Eu003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%95%E0%A5%87_%E0%A4%AC%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%87_%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%82" title="विकिपीडिया:के बारे में"u003Eविकिपीडियाu003C/au003E के u003Ca href="/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%8B%E0%A4%9C%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%80" title="भोजपुरी"u003Eभोजपुरीu003C/au003E संस्करण पर राउर बहुत स्वागत बा।u003Cbr /u003Enअगर u003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%AE" title="विकिपीडिया:नारायम"u003Eभोजपुरी में लिखेu003C/au003E में u003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%B2%E0%A5%87%E0%A4%96_%E0%A4%95%E0%A4%BE_%E0%A4%B9%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%BE%3F" title="विकिपीडिया:लेख का होला?"u003Eसक्षम होखींu003C/au003E आ कौनों बिसय पर u003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A8_%E0%A4%9C%E0%A5%8B%E0%A4%97" title="विकिपीडिया:सत्यापन जोग"u003Eप्रमाण सहितu003C/au003E जानकारी जोड़ सकीं, एह u003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE_%E0%A4%95%E0%A4%BE_%E0%A4%A8%E0%A4%BE_%E0%A4%B9%E0%A4%B5%E0%A5%87" title="विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे"u003Eज्ञानकोशu003C/au003E के बढ़ावे आ अउरी बेहतर बनावे में u003Ca href="/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%AA%E0%A5%80%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE:%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%97%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%A8" title="विकिपीडिया:योगदान"u003Eमदद करींu003C/au003E।u003C/divu003Eu003C/divu003Eu003C/divu003Eu003C/divu003E";());




भारत के इतिहास




विकिपीडिया से






Jump to navigation
Jump to search


ई लेख भारत आ आसपास की क्षेत्र की इतिहास खातिर बाटे। आजादी की बाद भारत गणतन्त्र की इतिहास खातिर देखल जाय: भारत गणतन्त्र क इतिहास।









एगो सीरीज के हिस्सा जवना के बिसय बा:

भारत के इतिहास
सातवाहन काल के गेट, पहिली सदी ईसवी










भारत क इतिहास भारत देस आ आसपास के इलाका, जेकरा के भारतीय उपमहादीप भा दक्खिन एशिया के नाँव से जानल जाला, के पुराइतिहासी काल से ले के आजकाल के जमाना ले के इतिहास ह। भारत के इतिहास सुरू होला पुराइतिहासी जुग के लोगन आबादी के एह इलाका में बसाव से; इहे आबादी आ समाज आगे चल के सिंधु घाटी सभ्यता के रूप लेला; इंडो-आर्य संस्कृति आ वैदिक सभ्यता के रूप में आगे बढ़े ला आ हिंदू, जैन आ बौद्ध धर्म के एह इलाका में परतिष्ठा होले; कई गो बिसाल साम्राज्य एक के बाद के स्थापित होलें; मध्य काल में मुसलमानी शासक लोग के प्रभुत्व स्थापित होला; यूरोपीय लोग व्यापार के मकसद से आ के एह क्षेत्र के आपन उपनिवेश बना लेला; आजादी के लड़ाई के बाद भारत के बिभाजन आ वर्तमान भारत गणराज्य के उदय होला; आ अंत में आजाद भारत अपना बिबिध तरह के समस्या सभ से जूझत आज के समय में दुनिया के तीसरी सभसे ताकतवर अर्थब्यवस्था के रूप में स्थापित होला।


भारत के पुराइतिहास कम से कम 75,000 बरिस पहिले से शुरू होला जबसे इहँवा होमो सैपियंस मानव कि रहल क परमान मिले शुरू होला जबकि एहू से पहिले लगभग 5,00,000 साल पहिले से जब से होमो इरेक्टस मानव का प्रमाण मिले लागे ला।[1]


सिंधु घाटी सभ्यता क समय ई॰ पू॰ 3300 से 1300 ई॰ पू॰ ले मानल जाला जेवन आज की पाकिस्तान आ भारत की हिस्सा में सिंधु नदी आ एकरे साहायक नदिन के घाटी सभ की सहारे बिकसित भइल रहे। एकरी बाद क्रम से वैदिक सभ्यता आ महाजनपद काल आवेला। भगवान बुद्ध क जनम महाजनपद काल में छठवी सदी ई॰ पू॰ में भइल जब मगध साम्राज्य आ कोसल राज्य रहे।


चौथी सदी से तिसरी सदी ई॰ पू॰ की समय में भारत की अधिकतर इलाका पर मौर्य साम्राज्य क अधिकार रहल। मौर्य साम्राज्य की पतन की बाद कई गो छोट-छोट राजा अलग अलग हिस्सा पर राज्य कइलें आ फिर भारत की बड़हन हिस्सा पर गुप्त साम्राज्य अस्थापित भइला ले इहे स्थिति रहे। गुप्त काल के भारत क स्वर्ण युग भा क्लासिकल जुग कहल जाला। एही समय में इहाँ हिंदू धर्म के वर्तमान रूप के प्रतिष्ठा भइल। सातवीं से इगारहवीं सदी ईस्वी में पाल, राष्ट्रकूट आ गुर्जर प्रतिहार शासकन की बीच में शक्ति-संघर्ष भइल।


मुसलमानी शासन के सुरुआत 1206 ई॰ में शुरू भइल जब दिल्ली सल्तनत क अस्थापना भइल। एकरे बाद से लेके यूरोपीय लोग के आगमन ले के दौर के मध्यकाल कहल जाला। सन् 1857 ई॰ में भारत की पहिला स्वतंत्रता संघर्ष की बाद भारत क शासन ब्रिटिश ताज के अधीन हो गइल। 15 अगस्त 1947 के भारत आजाद भइल आ 26 जनवरी 1950 के भारत गणराज्य के रूप में स्थापित भइल।



संदर्भ




  1. G. Bongard-Levin, A History of India (Progress Publishers: Moscow, 1979) p. 11.










"https://bh.wikipedia.org/w/index.php?title=भारत_के_इतिहास&oldid=480020" से लिहल गइल










नेविगेशन मेनू




























(window.RLQ=window.RLQ||[]).push(function()mw.config.set("wgPageParseReport":"limitreport":"cputime":"0.112","walltime":"0.165","ppvisitednodes":"value":387,"limit":1000000,"ppgeneratednodes":"value":0,"limit":1500000,"postexpandincludesize":"value":44871,"limit":2097152,"templateargumentsize":"value":690,"limit":2097152,"expansiondepth":"value":7,"limit":40,"expensivefunctioncount":"value":0,"limit":500,"unstrip-depth":"value":0,"limit":20,"unstrip-size":"value":323,"limit":5000000,"entityaccesscount":"value":0,"limit":400,"timingprofile":["100.00% 106.147 1 -total"," 42.54% 45.155 1 टेम्पलेट:History_of_India"," 36.89% 39.158 1 टेम्पलेट:Sidebar_with_collapsible_lists"," 14.72% 15.622 1 टेम्पलेट:इति-आधार"," 12.13% 12.876 1 टेम्पलेट:भारत-आधार"," 11.02% 11.693 2 टेम्पलेट:Asbox"," 9.42% 10.000 1 टेम्पलेट:Life_in_India"," 6.96% 7.385 1 टेम्पलेट:Navbox"," 6.00% 6.372 1 टेम्पलेट:Reflist"," 4.22% 4.476 1 टेम्पलेट:Region_history_sidebar_title"],"scribunto":"limitreport-timeusage":"value":"0.016","limit":"10.000","limitreport-memusage":"value":1104025,"limit":52428800,"cachereport":"origin":"mw1239","timestamp":"20190410041832","ttl":2592000,"transientcontent":false);mw.config.set("wgBackendResponseTime":310,"wgHostname":"mw1239"););

Popular posts from this blog

Isurus Índice Especies | Notas | Véxase tamén | Menú de navegación"A compendium of fossil marine animal genera (Chondrichthyes entry)"o orixinal"A review of the Tertiary fossil Cetacea (Mammalia) localities in wales port taf Museum Victoria"o orixinalThe Vertebrate Fauna of the Selma Formation of Alabama. Part VII. Part VIII. The Mosasaurs The Fishes50419737IDsh85068767Isurus2548834613242066569678159923NHMSYS00210535017845105743

Wolfenstein 3D Contents Availability Essential improvements Game data Video settings Input settings Audio settings Network VR support Issues fixed Other information System requirements NotesReferences    3D Realms Wolfenstein 3D pageGOG.com Community DiscussionsGOG.com Support PageSteam Community DiscussionsWolfenstein WikiOfficial websiteAmazon.comBethesda.netGamersGateGOG.comGreen Man GamingHumble StoreSteamweb browser versionWolfenstein 3D: Super UpgradesherehereUltraWolfhereWolfMenuECWolf Wolf4SDL WolfGL WinWolf3d NewWolf BetterWolf Sprite Fix and Rotation Project    Wolfenstein 3D VRSplitWolfWolfenstein 3D VRWolfenstein 3D VRWolfenstein 3D VR4DOS command shellFreeDOS's MORE.COMMacBin themthis shim fileWine regeditRELEASE: QUAKE II + III, WOLFENSTEIN 3D, RETURN TO CASTLE WOLFENSTEIN - GOG.com NewsMac Family - Wolfenstein Wiki - WikiaNerdly Pleasures: How many FPS? - DOS Games and Framerates

Король Коль Исторические данные | Стихотворение | Примечания | Навигацияверсии1 правкаверсии1 правкаA New interpretation of the 'Artognou' stone, TintagelTintagel IslandАрхивировано